|
|
Double expression systems with respect to parasitic protozoa
Gromyko, Anastasiia ; Verner, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kraeva, Natalia (oponent)
Infekce parazitickými prvoky nadále představují významní zdravotní riziko v rozvojových zemích a vedou ke stovkám tisíc úmrtí každý rok. Tito parazité vykazují složitý vícehostitelský životní cyklus a mají jedinečné buněčné struktury. Mnohé z jejich biologických procesů však zůstávají nedostatečně prozkoumány. Multigenová exprese je slibným přístupem k řešení této mezery ve znalostech, protože umožňuje expresi funkčních proteinových komplexů in vivo, přidání fluorescenčních proteinových značek pro vizualizaci lokalizace proteinu v buňce a studiu interakcí protein-protein. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o dostupných systémech a přístupech ke studiu klíčových modelových parazitických druhů prvoků. Klíčová slova: expresní systémy, Trypanosoma brucei, Leishmania tarentolae, Entamoeba histolytica, Giardia intestinalis, Trichomonas vaginalis, Toxoplasma gondii, Plasmodium falciparum, pET-Duet, CRISPR-Cas9
|
|
|
Charakterizace centrinů Euglena gracilis a jejich úloha v metabolii
Šmída, Adam ; Hampl, Vladimír (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Euglena gracilis je jednobuněčný volně žijící sladkovodní bičíkovec řadící se do třídy Euglenida (Euglenozoa, Discoba, Excavata). Synapomorfií skupiny Euglenida je jejich pelikula, pevná vrstva pod povrchem buňky, strukturovaná do tenkých proteinových pruhů zvaných pelikulární stripy, které jsou do sebe zakleslé a probíhají pod plazmatickou membránou po celém povrchu buňky. U E. gracilis jsou tyto stripy schopné se navzájem paralelně posouvat, tím dochází ke kontrakci měnící tvar buňky, což vytváří pro eugleny charakteristický peristaltický pohyb zvaný metabolie. Mechanismus tohoto pohybu není objasněn, předpokládá se ale, že se síla generuje v oblasti pod pelikulárním stripem, kde se nachází různé cytoskeletární komponenty jako mikrotubuly či jiná dosud nespecifikovaná cytoskeletární vlákna. Tato práce testuje hypotézu, že za pohybem pelikuly stojí kontrakce pomocí centrinů. Tyto malé proteiny schopné vázat vápenaté ionty jsou evolučně velmi konzervované a účastní se mnoha procesů v eukaryotických buňkách. Mohou být právě také součástí různých kontraktilních struktur protist jako například u nálevníků rodu Vorticella či Paramecium. V transkriptomu E. gracilis byly vyhledány sekvence centrinů a v porovnání s dostupnými daty proteomů pelikuly byl nalezen jediný kandidát. Tento centrin byl úspěšně in...
|
|
|
Vliv cytosolické nukleotidázy cN-IIIB na imunitní odpověď u \kur{Drosophila melanogaster}
DOLEJŠKOVÁ, Tereza
Adenosin je klíčovou signální molekulou metabolického přesmyku, stěžejního procesu metabolických změn u Drosophila melanogaster při infekci parazitoidní vosičkou. Ovšem veškeré cesty vzniku adenosinu nejsou doposud známé. V této práci jsme studovali potenciální konvertor AMP na adenosin v imunitní odpovědi, cN-IIIB, cytosolickou nukleotidázu, o které je známo, že přijímá methylovaný RNA cap nukleotid 7-methylguanosin jako substrát a chrání buňky před nežádoucí inkorporací tohoto nukleotidu do nukleových kyselin. Tuto vlastnost považujeme za potenciálně také důležitou v metabolickém přesmyku.
|
|
| |
|
|
Využití metod genového inženýrství při studiu leishmanií
Kriegová, Gabriela ; Bečvář, Tomáš (vedoucí práce) ; Arbonová, Lenka (oponent)
Při studiu leishmanií současné době stále více využívá metod genového inženýrství. Tyto moderní DNA technologie umožňují zásah do genomu organismů a přesnou manipulaci umožňující jeho změny a opravy. Mezi nejdůležitější metody patří CRISPR/Cas9, RNA imerizovatelná Cre rekombináza (DiCre), plasmid shuffle a gene tagging. Volba metody závisí na tom, zda studujeme esenciální nebo neesenciální geny, případně co je cílem studie. Díky těmto metodám můžeme zkoumat leishmanie přístupem reverzní genetiky, která umožňuje studovat fenotyp. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o využití metod genového inženýrství a současně diskutuje jejich limitace, výhody a nezbytné modifikace postupů u leishmanií.
|
|
|
Nové molekulární nástroje pro manipulaci s genovou expresí Giardia intestinalis.
Horáčková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Horváthová, Lenka (oponent)
Giardia intestinalis je celosvětově rozšířeným parazitickým organismem a původcem průjmového onemocnění člověka a dalších obratlovců. Ačkoliv je známa kompletní sekvence genomu tohoto organismu, o mechanismech regulace exprese jeho genů se ví velmi málo. Spolu s tetraploidním genomem komplikuje tato skutečnost použití řady běžných metod reverzní genetiky. Cílem této práce bylo vyvinout nové nástroje pro manipulaci genové exprese u G. intestinalis. Byly vytvořeny konstrukty pro inducibilní expresi genů regulovanou tetracyklinovým represorem za využití T7 promotoru a endogenního oct promotoru. Dále byl vytvořen knock-out genu cwp1 pomocí technologie CRISPR-Cas9. Za účelem modifikace mechanismů oprav dvouřetězcových zlomů vyvolaných Cas9 endonukleázou u G. intestinalis, byla v buňkách tohoto organismu vyvolána exprese dvou komponent bakteriální NHEJ dráhy, LigD a Ku.
|
host ::
RSS.